Vlhkost palivového dřeva je zásadní fyzikální vlastnost. Vlhkost ovlivňuje cenu dřeva a také kvalitu hoření. Čerstvě pokácené dřevo má okolo 40-60 % vlhkosti. Výhřevnost je oproti suchému dřevu zhruba poloviční. Každá dřevina schne jinak dlouho. I to se dozvíte v předchozím odkaze. Suché dřevo má kolem 4,2 kWh/kg při 20% vlhkosti, syrové jen 2,4 kWh/kg. Čím je dřevo lépe vysušené, tím je jeho výhřevnost vyšší.
Sušené palivové dřevo s nulovou vlhkostí má dokonce 5,23 kWh/kg - když pak i “suché dřevo” necháte pár dní ještě uměle dosušit u kamen, tj. pod rovnovážnou vlhkost, získáte z něj ještě o pár procent víc tepla. Proto je dobré mít hned v kotelně nebo u krbu ještě malý dřevník se zásobou na pár dní topení. To už ví opravdu jen pár odborníků.
Tabulka výhřevnosti dřeva s ohledem na vlhkost.
Hranice tlení dřeva je 25 % vlhkosti, proto je dobré ji rychle srazit, pokud se v místě skladování objeví.
Ideální je pro správné sušení dřeva v domácích podmínkách zastřešený dřevník na slunečném místě, aby se na dřevě nedržela vlhkost podporující plísně. Dřevník nedoporučujeme mít na západní stranu, protože vítr u nás fouká obvykle právě ze západu a déšť pak padá ze strany na uložená polínka. Do dřevníku patří co nejkratší naštípané dřevo. Např. na běžných 33 nebo ještě lépe 25 cm. Nejrychleji totiž schne dřevo na koncích a rozštíplé. Kůra brání vysychání. Dřevo suší hlavně vítr, slunce tolik ne.
Dřevo schne i v zimě. Zastřešený dřevník umožňuje dřevu dýchat, i když sněží.
Dejte si pozor, že ihned po kácení musíte naštípat a dát sušit buk a břízu. Pokud to neuděláte, časem ho napadnou mikroorganismy, které blokují vysychání dřeva, a začne trouchnivět. Dokonale vám pak už nevyschne nikdy.
V Norsku dostávají prodejci dřeva pokuty, pokud prodávají dřevo s vlhkostí nad 25 %. U nás hlídá vlhkost prodejců platforma SrovnejDrevo.cz nebo si ji můžete změřit snadno vlhkoměrem.
Vlhkost dřeva závisí i na tom, v jakém ročním období je strom pokácený. V zimě pokácený strom je sušší, než strom pokácený v létě. Míza se s nástupem zimy zbavuje vody, aby nedošlo k jejímu zmrznutí. Dřevo schne trochu i při teplotách pod bodem mrazu. Rozhodující jsou i klimatické podmínky a zeměpisná poloha.
Stačí jednoduchý test. Dejte si poleno dřeva přes noc do igelitového sáčku. Pokud se zevnitř neorosil, je dřevo vhodné na topení.
Na měření vlhkosti dřeva si můžete pořídit speciální měřáky. Rozsekněte poleno na polovinu a vlhkoměr zasuňte co nejvíce do středu dřeva na rozštípnuté straně. Informace z okraje by nemusela být správná, protože dřevo schne hůř ve středu polen.
Vlhké dřevo má nižší výhřevnost, protože využije většinu energie laicky řečeno na vysušení sebe samo. Voda obsažená ve dřevě se musí vypařit, při tom spotřebovává výparné teplo. Vlhkost se mění na páru, která ochlazuje oheň a při nižší teplotě nedojde k úplnému spálení a vzniká problémový kouř plný uhlovodíků a dalších látek. Pára uniká bez užitku pryč ven z komínu, čímž se ztrácí teplo ven. A to není jen škoda, ale především ekonomicky nevýhodné.
Vhodná vlhkost pro hoření je do 25 %. Vlhkost nad 25 % znamená špatné hoření, vyšší tvorbu sazí, dehtu a zplodin. To zanáší komín a je třeba častěji volat kominíka.
Suché dřevo stojí výrazně více než dřevo čerstvé, ale je to dáno tím, že z něj dostanete mnohem víc kWh při okamžité spotřebě, jak jsme psali v příspěvku o vlhkosti. Čerstvého dřeva by tedy bylo zapotřebí větší množství pro stejnou výhřevnost, když se objednává dřevo na poslední chvíli a není možné čekat měsíce na vyschnutí. Vlhké dřevo je také mnohem těžší, takže se člověk p ři manipulaci lidově řečeno víc nadře a přivezení není tak ekologické, neboť má těžší auto vyšší spotřebu nafty. Syrovým dřevem se netopí**. Berte prosím ohled i na sousedy. Budou zajisté moc rádi, když je ušetříte kouře.
Místo by mělo být vzdušné a vystavené slunečním paprskům. Propršený víkend nevadí. Změní jen povrchovou vlhkost dřeva, nikoliv vnitřní. Brzy opět uschne i na povrchu. Nemělo by zůstávat ve vodě. Chybu uděláte, pokud dřevo přikryjete plachtou. V takovém případě dřevo začne tlít. Běžně se setkáte s palivovým dřevem uskladněným jako dekorace lemující dům, nebo tvořící součást plotu. Nechejte od fasády dřevu odstup, aby polena nenasávaly vlhkost z cihel.
Ideální je otevřený vzdušný přístřešek. Pokud víte, že na dřevo občas zaprší, nechte mu prostor tak 20 centimetrů od země. Kůrou ho ukládejte dolů. Kůra působí jako plachta a brání vypařování vlhkosti. Kůrou vysychá dřevo až 15x pomaleji než kolmo nařízlé. Teplo není u prosychání to nejdůležitější. Připomínáme, že pro schnutí dřeva je důležitý přístup vzduchu, ideálně průvan. Syrová polínka proto neskládejte zbytečně moc k sobě.
Dřevo kouří jen v případě, kdy je například mokré nebo má nedostatečný přívod vzduchu.
Dva roky prosychání představují jistotu dokonale suchého dřeva. Pokud je dřevo po určitou dobu v prostředí s určitou teplotou a vlhkostí vzduchu, ustálí se jeho vlhkost na tzv. rovnovážné vlhkosti. Rovnovážná vlhkost je za běžného počasí cca 14 %, jen u olše 8 %. Jde o minimální dosažitelnou úroveň vlhkosti v našich venkovních podmínkách při přirozeném sušení.